Všichni o něm mluví, ale málokdo ho opravdu má... Roční rozpočet.

Rozpočet není něco, co Vás má brzdit, ani být zbytečnou byrokracií. Dobře sestavený rozpočet je něco, co by Vám mělo pomoci dosáhnout toho, co chcete. Rozpočet by měl odrážet Vaše cíle a možnosti, ukazovat, čeho chcete dosáhnout a jaké máte k dispozici zdroje. Tady přichází velké dilema, že buďto začnete své cíle přizpůsobovat svým možnostem (auto je drahé, na to nemáme; takto velký dům si nemůžeme dovolit). A nebo se pokusíte své možnosti přizpůsobovat svým cílům. Tzn. Uděláte něco navíc, abyste toho mohli dosáhnout. Já osobně se vždy snažím nastavovat možnosti tak, abych došel přesně tam, kam chci. Roční rozpočet by měl odrážet náš postoj k tomu, jestli spíš budu upravovat svoje cíle vůči svým možnostem a svůj životní standard vůči tomu, na co mám. Nebo jestli chci dosáhnout něčeho víc a udělám pro to taky něco navíc.

Roční rozpočet umožňuje poučit se z vlastních chyb. Občas v našem finančním životě uděláme nějakou chybu, krok vedle. Vyhodíme si z kopýtka, přečerpáme kreditku… A pohled na rozpočet by nám měl umožnit pohled „nestálo mě to zbytečně moc?“ Je to něco jako když člověk bilancuje předchozí rok mezi Vánoci a Novým rokem. Rozpočet by nám měl umožnit se podívat na naše chyby z nadhledu a odstupu. Tím nám ukazuje cesty, jak a co zlepšit a jaké jsou naše způsoby. Protože víme, kolik vyděláváme, kde nám co vzroste apod. Zejména pro lidi, kteří jsou zaměstnaní a ještě dělají něco nad rámec. Rozpočet jim může ukázat, jestli jim jejich činnost navíc dává právě něco navíc a nebo jestli třeba není čas odejít ze zaměstnání.

Roční rozpočet nám umožňuje reagovat na výkyvy toků peněz. Někdo má roční, půlroční odměny… To jsou peníze navíc. Ve chvíli, kdy něco navíc přijde těsně před Vánoci, tak se standardně peníze navíc utratí za dárky. A v té chvíli to nejsou Vaše peníze, protože Vám nepomůžou a padnou „za vlast“ obchodním řetězcům. Na druhou stranu, když si je člověk v této chvíli odloží třeba na dovolenou, na auto, na novou kuchyň, tak tehdy mu peníze navíc užitek skutečně přinesou.

Jak se s rozpočtem pracuje?

Na začátku je dobré si říct, jaké jsou očekávané příjmy (oběma směry), jaké jsou nutné výdaje (jídlo, elektřina, ošacení, voda, nájem, splátka…). Tehdy vzniká rozdíl. Pokud je plusový, můžu jej použít na realizaci svých cílů (rekonstrukce, auto, dovolená). Cíle se financují až z toho, kdy se zaplatí výdaje. Existují lidé, kteří si v lednu objednají dovolenou na léto, těší se a v dubnu je dostihnou vyšší rodinné náklady a musí přečerpávat kreditku. To je chyba. S takovými plány by lidem měl pomáhat finanční poradce. A nebo si mohou pomoci sami, pokud umí pracovat se svým ročním rozpočtem kvalitně.

A co když jsou mé cíle vyšší než mé příjmy? Mohu se zamyslet nad tím, že chci mít víc než vydělávám. Co tedy udělám navíc, abych si splnil své sny? Zkrotím výdaje nebo navýším příjmy? V této chvíli mám život pod kontrolou. Je to moje záležitost, vím to a řídím jej.

Když se nad rozpočtem zamyslím, ročně jde o velké cifry. Pokud si spočítám, že mi vznikne nějaký rozdíl, je důležité si uvědomit, že musíme s penězi pracovat v čase. Živnostníci mají často sezónu a mimo-sezónu. Někteří v létě pracují, aby měli z čeho žít v zimě. A k tomu jim právě slouží dobře nastavený rozpočet. Jakmile budete sledovat, jak peníze utekly, je POZDĚ.

Je dobré rozpočet někde mít v rozumné formě. Excel, papír a tužka. Je důležité s ním neustále dál pracovat. Jednou za čas k němu zasedněte a zkalkulujte, jestli dodržujete své plány nebo ne. Máme rezervy, máme zdroje, máme příjmy a výdaje podle rozpočtu? Tento přístup Vás naučí lépe s penězi pracovat a dostat se rychleji ke svým cílům. Neutrácet za to, k čemu Vás nutí televize, kamarádi, rodina… Těm je do Vašich financí velký prd. Neřešte, jestli to napoprvé vyjde, hlavně s ním začněte. Ať jsou Vaše finanční rozhodnutí tvořeny vědomě.

Příště v behaviorální ekonomii budeme probírat naše uvažování a svědomí.