Sázka na jednu kartu nebo rozkládat riziko?
V minulém článku jsem popisoval, co z mého pohledu znamená být konzervativní. Podle mě je správně konzervativní člověk, který se snaží minimalizovat rizika v dlouhodobém horizontu. Respektive ideálně do doby své smrti. Bohužel se s takovýmto přístupem v praxi nesetkávám a spousta lidi, kteří o sobě říkají, že jsou konzervativní, jsou konzervativní tím, řekněme, krátkozrakým způsobem. Nesnesou žádné kolísání ani krátkodobou ztrátu. Teoreticky se tím připravují o budoucí potenciál výnosu. To by ještě nebylo až tak špatné. Výrazně větší problém je, že takoví špatně konzervativní lidé mají velkou tendenci k jednomu skutečně podstatnému. Sází vše na jednu kartu. Na to, co je bezpečné, dokonale prověřené a vše prostě cpou jen na jednu kartu. Neuvědomují si, že tato karta může být poměrně riziková. Typický příklad je banka. Co když se banka dostane do problémů? Vzpomeňme například na devadesátá léta, kdy kvůli špatnému konzervatismu krize na banky přišla. Existuje strategie riziko rozkládat mezi dvě, tři či víc možností, kam peníze uložit. Tj. nebudu kupovat jeden byt na pronájem a koncentrovat 2 miliony do jednoho bytu. Raději koupím podíl v několika bytech a tím se snažím rozložit riziko.
Princip rozkladu rizika
si nejznámější případ rozkladu rizika je předpis USA ohledně toho, že spolu nikdy nesmí letět v jednom letadle prezident a vice prezident USA. I když prezident létá jedním z nejbezpečnějších letadel na světě, existuje předpis, který zakazuje, aby v tomto stejném letadle letěl prezident s vice prezidentem. Stále totiž existuje, byť poměrně velmi malé, riziko, že letadlo bude napadeno, sestřeleno a podobně. V okamžiku, kdy by na palubě letadla byli obě tyto osoby, vlastně by pak neměl kdo vládnout. Pokud však letí zvlášť, tak v případě jakékoli rizikové události existuje krytí rizika. Je tedy otázka, když je rozkládání rizik dobré pro Amerického prezidenta, jestli je dobré i pro nás?
Celý rozklad rizika je postaven na tom, že buď proti sobě dávám dvě podkladová aktiva, která jdou fundamentálně proti sobě. Každé aktivum nese jiné riziko. Například byt k pronájmu a vlastní firma. Anebo se snažíte rozložit riziko tím, že neinvestujete například do jedné nemovitosti, ale do různých. Říká se tomu korelace. Popisuje, jak moc jdou dvě skutečnosti/vlastnosti/věci spolu nebo proti sobě. Hodnoty nabývají výsledku v rozmezí od -1, 0 až po 0. Výsledek -1 značí, že jsou veličiny úplně dokonale proti sobě, 1 jdou dokonale spolu. Velmi silná kladná korelace je například u člověka. Jeho výška a váha. Obecně se předpokládá, že čím je vyšší, tím je těžší. Dalším příkladem, dokonale zápornou korelací, je nadmořská výška a teplota. Čím výš, tím nižší teplota. A pokud vím, jakou korelaci mezi sebou obě aktiva mají, mohu informaci efektivně využít k tomu, abych rozložil svůj majetek do portfolia aktiv, které dohromady mají menší riziko než každá složka zvlášť. Toto popisuje tzv. Markowitzova teorie portfolia, byla jí udělena Nobelova cena za ekonomii. A tato teorie říká, že pokud budete mít správně rozložené riziko, budete mít i s velkou měrou pravděpodobnosti méně riskantní řešení, než kdybyste riziko nerozkládali vůbec.
Jak Vy máte rozložená svá rizika?