Rizika v našem životě a jak s nimi nakládat

Když se řekne slovo riziko, tak si většina z nás představí něco negativního, nebo dokonce pocítí nepříjemný pocit, jako je strach nebo nejistota. Přitom riziko jen znamená, že s určitou pravděpodobností nastane nějaká událost, která má nepříznivý následek. Takových věcí se každý den děje celá řada. Určitě se může stát, že zaspím, ujede mi autobus a přijdu pozdě do školy. V době, kdy jsem chodil na střední školu, se mi to občas povedlo a nikdy jsem z toho neměl příjemný pocit. A to hned z několika důvodů. Nejdříve je potřeba prakticky vyřešit, jak se dostanu do školy – pojedu pozdějším autobusem, nebo zkusím poprosit rodiče, jestli by mě neodvezli, nebo pojedu na kole? Už tato úvaha nabourává zaběhlou rutinu a běžný řád a jistotu našeho života. Potom je potřeba vybranou variantu realizovat a doufat, že dopadne dobře a budu ve škole včas. U mě to končilo většinou jízdou na kole, protože rodiče by mě sice odvezli, ale předtím bych si vyslechl kázání o tom, že mám budík akorát na parádu, a jet pozdějším autobusem by znamenalo káravý pohled některého z učitelů a zápis do třídnice. Ano, chodil jsem do školy v době, kdy káravý pohled kantora byl pro většinu studentů dostatečný trest za pozdní příchod. Nakonec je potřeba případně nést důsledek z toho, že i přes vynaloženou snahu přijdu pozdě se všemi důsledky.

Stejně tak, když se řekne slovo šance, tak většina z nás pocítí pocit možnosti, že se stane něco pozitivního. Například když si pořídím výherní los, tak v hloubi duše doufám, že mi vyjde a vyhraju. Tento pozitivní pocit očekávání potom přebije i zklamání, když to zase - mnohdy poněkolikáté v řadě – nevyjde. A tak sázíme dál a dál a mnohdy celý život věříme tomu, že rozbijeme bank, což pravděpodobně nenastane. A právě díky tomuto pozitivnímu očekávání vydělávají sázkové společnosti a casina. Bavíme se tedy nejen o riziku, ale o všech efektech náhodných událostí, které nás ovlivňují. A je nepodstatné, jestli se bavíme o pozitivních nebo negativních dopadech.

Celkem by se to dalo shrnout pomocí investičního trojúhelníku, jehož vrcholy jsou čas, riziko a výnos. Můžeme si je volně přeložit jako zdroje (čas, peníze, energie,…), pravděpodobnost výsledku a očekávaný dopad výsledku – ať už pozitivní nebo negativní. Pokud se začnete na svět dívat touto optikou, tak zjistíte, že moc jistot nemáte a přestanete na ně spoléhat. Moje osobní strategie je zvyšovat si šance na pozitivní dopady a snižovat rizika negativních událostí. K tomu, abyste to mohli udělat, potřebujete zvládnout následující proces práce s riziky.

+ Proces práce s riziky

+ Identifikace Kvantifikace – určení pravděpodobnosti

+ Zjištění dopadů – vyčíslení zisků a ztrát

+ Návrh ochrany – co budu dělat, když událost nastane

Uvědomit si, že riziko hrozí, je to nejzásadnější, co potřebuji udělat. Pokud si neuvědomuji, že se může něco stát, žiji v blažené nevědomosti a pak jsem najednou nemile překvapen „Jéééé, ono se něco stalo“. Asi každý z nás si umí představit, že může být nemocný, nebo třeba mít zlomenou nohu. To jsou rizika, která známe a umíme si je představit. Horší je to s těmi riziky, které neznáme. Do jisté míry asi těžko popsat člověku z konce 19. Století, jaké riziko může představovat třeba kompletní výpadek elektřiny na celém světě. A v úplně stejné situaci jsme my. My si neumíme představit riziko, které jsme ještě nepotkali a neumíme o něm uvažovat. Existují tzv. rizikoví inženýři, kteří se živí tím, že chodí po firmách a upozorňují na rizika, která mohou přinést negativní dopady. Až když jsem byl donucen školit bezpečnost práce v rámci naší kanceláře, uvědomil jsem si, že v kancelářském provozu existuje riziko úrazu jako třeba pád břemen. Někdo dává šanon do zvýšené poličky a on mu spadne na hlavu. Mnohdy však nevíme, co se může stát. Je užitečné, když Vám tedy někdo pomůže rizika identifikovat nestranně a nezávisle. Každý totiž žijeme v iluzi, že zrovna nám se nemůže nic stát. V této chvíli může být finanční poradce velkou pomocí, protože nás upozorní na rizika, která neznáme nebo o nich běžně neuvažujeme.

Kvantifikace rizika a určení pravděpodobnosti Zásadní statistická disciplína, kterou umí dokonale pojišťovny. Ty se živí tím, že přebírají rizika někoho jiného. Tím pádem musí vědět, jak velké riziko existuje a jak často může nastat. Proto je dobré při kvantifikaci vycházet z dat, které pojišťovny zveřejňují nebo z dat Úřadu práce a české správy sociálního zabezpečení. Tato data jsou objektivní a velmi dobře měřitelná. Jinak vycházíme jen z našich pocitů. Když třeba vidíte zprávy na TV Nova, tak nabudete dojmu, že musíte umřít v autě, při teroristickém útoku nebo při pokousání rozzuřeným psem. Kolika lidem ve Vašem okolí se stalo, že by je opravdu smrtelně pokousal pes? Správná kvantifikace je další oblastí, kde je potřeba být objektivní a nestranný. A je těžké se po těchto informacích pídit. Finanční poradce může pomoci, protože s riziky pracuje každý den.

Zjištění dopadu Finanční poradce zde může pomoci jen zprostředkovaně. Sami musíme vědět, jak moc nás ohrozí, když budeme mít zlomenou ruku, nohu, půjdeme na paragraf atp. S velkými riziky může poradce pomoci tím, že spočítá dávky ze sociálních systémů a další způsoby, jak rizika zajistit. Až když víme, jak často riziko nastává a jaký má finanční dopad, má smysl navrhovat ochranu. Jinými slovy „Co budu dělat, až situace nastane?“ Jestli se pojistím, riziko přenesu na někoho jiného a podobná řešení. Návrh ochrany si rozebereme zase příště.