Proč by lidé jako já měli školit

Hodně školím a díky tomu se setkávám s finančními poradci, kteří pečují o své klienty a pomáhají jim. Věřím, že to dělají, jak nejlépe mohou, a věřím, že opravdu dělají to nejlepší, co mohou. Nicméně všichni jsme jen lidé a proto sem tam z neznalosti, ale bohužel i z nedbalosti, můžeme udělat chybu. Mnohdy za to může nedostatečné vzdělání nebo know-how. Pokud je chyba drobná, o nic nejde. Když navrtávám hmoždinku do zdi a ona se viklá, spraví to trocha sádry. Ale co když člověk přepálí svoje znalosti a možnosti a přijde zásadní průšvih. Jako když člověk čerstvě po autoškole sedne do sportovního auta a začne jezdit po Evropě vysokou rychlostí. Tady je i drobná chybka smrtelně nebezpečná nejen pro řidiče, ale i pro jeho okolí.

Tvrdím, že všichni finanční poradci i klienti by se měli vzdělávat od lidí, kteří mají nadhled nad oborem a mají i praxi. Tedy, že jejich práce a jednání dlouhodobě přináší výsledky. Abych to vysvětlil. Kdysi jsem učil na vysoké škole. Vadilo mi, že jsou dvě skupiny lidí. Akademici, kteří se upíchli na škole jako doktorandi, ve čtyřiceti letech jsou docenti a profesoři, ale nikdy nebyli v reálné praxi. Nevědí, jestli to, co učí, doopravdy funguje. Tento nedostatek vidím hlavně v oboru ekonomie. Z mylných předpokladů je postavená věda, která v praxi vůbec nefunguje. Kdyby byla ekonomie tak snadná a jasně spočitatelná, jak ji teoretici studentům prezentují, neexistovaly by burzovní bubliny, recese a další ekonomické potíže. Na straně druhé jsou tvrdí praktici, kteří nezískali žádné akademické vzdělání, neví, proč něco funguje, ale přesně vědí, jaká příčina vyvolá který následek.

Zkuste se zeptat Michaela Jordana, nejlepšího basketbalisty všech dob, jak funguje fakt, že umí přesně hodit míč do koše. Nejspíše řekne, že jich hodil desetitisíce a trefit koš umí proto, že jich spoustu netrefil. V jednom videu dokonce říká: „I failed over and over and over again. That is why i succeed.“ (Kazil jsem hody na koš pořád a pořád dokola). Nebo Pavel Horváth, fotbalista, který přesedlal z hráče na trenéra, v rozhovoru řekl, že vůbec nevěděl, co všechno musí umět trenér. Musí chápat, jak funguje lidské tělo, psychologie člověka a strategie hry. Jako hráč to nepotřeboval vědět. Stačilo nahrát nebo dát gól. Jako trenér musí mít nadhled a pochopit systematiku.

Pokud se tedy chcete něco naučit, potřebujete propojit teorii a praxi. Tedy aby člověk, který ví, jak něco funguje, byl zároveň schopný to ukázat. Současné vzdělávání takhle vůbec nefunguje. Z historie však víme, že kdysi takhle fungovalo řemeslo. Mladý kluk šel do učení k mistrovi. Uklízel na dílně, díval se mu pod ruce, připravoval nářadí. Mistr mu postupně vysvětloval, jak materiál, se kterým pracuje, funguje. Například stolař, ukazoval, jaké jsou druhy dřeva, jak dřevo pracuje, jaký je rozdíl mezi měkkým a tvrdým dřevem. Postupně se z učedníka stal tovaryš. Už pracoval, ale pořád měl dohled mistra a plnil příkazy zkušeného řemeslníka. Mnohdy pouze za ubytování a stravu. Na druhou stranu dostával zkušenosti, jak řemeslo jednou dělat samostatně a vydělávat. Až se rozhodl, že na to má, vytvořil mimořádné dílo, aby dokázal, že se už nemá co naučit a může se stát mistrem. Odešel, založil živnost a vzal si mladého chlapce do učení. Dokonalé propojení teorie s praxí.

Věřím, že umím předat teorii stejně dobře, jako akademický lektor. Zároveň všechno, co jsem se naučil, hned převádím do praxe, abych ověřil, jak idea funguje, kde má své hranice a kde má nejvyšší úspěšnost. Stejně koncipuji vzdělávání pro klienty i poradce. Vysvětlím teorii, kterou už někdo vymyslel, otestoval jsem ji na sobě a předávám ji dál. Tedy znalost i praxi v jednom. Navíc i s informacemi, kde jsem se já spálil, kde jsem narazil a kde jsem naopak uspěl. Po semináři říkám lidem, že teď mají čtrnáct dnů před dalším školením a chci, aby šli do praxe a nové zkušenosti testovali. Protože to, co příště udělám hned na začátku našeho setkání, je, že se zeptám, jak jim to šlo, kde vyhořeli a kde naopak zaznamenali úspěch. Rozebereme, kde byla chyba a zkusí to znovu. Nezáleží na tom, zda uspějete nebo neuspějete. Záleží na tom, zda víte, proč jste uspěli, či proč jste neuspěli. Až tato znalost z Vás může udělat mistra.

Měli by školit praktici, kteří mají teoretické základy. Tedy lidé, kteří stojí mezi vzděláním a praxí, aby je neustále zkoušeli a propojovali.

Jak školit a jak předávat informace? Na to se podíváme zase v dalším pokračování.