Jak na finance
08. 07. 2022

Inflace 2022 – co s ní?

Růst spotřebitelských cen je dnes strašákem pro spoustu z nás. V tomto článku se vám pokusím popsat, jaké jsou dle mého názoru, příčiny této velké inflace a navrhnout řešení jak se před ní chránit.

Růst spotřebitelských cen je dnes strašákem pro spoustu z nás. V tomto článku se vám pokusím popsat, jaké jsou dle mého názoru, příčiny této velké inflace a navrhnout řešení jak se před ní chránit.

Příčiny inflace

Většinově se dnes považuje za hlavní příčinu inflace válka na Ukrajině. Samozřejmě, že tato válka k inflaci také přispívá, nicméně není její hlavní příčinou. Hlavní příčinou růstu spotřebitelských cen je totiž, jako téměř vždy, rostoucí množství peněz v ekonomice.


Pro pochopení mého tvrzení si pomůžu příběhem:


Představte si, že žijete na izolovaném, samostatném ostrově někde v Karibiku, kde jako platidlo používají mušle svatého Jakuba. Těchto mušlí je na Vašem ostrově právě tisíc kusů. Otázka zní, kolik může stát nejdražší věc na ostrově. A odpověď (pominu-li možnost financování úvěrem) je, že maximálně tisíc mušlí, protože víc jich na ostrově prostě není. A ceny všech výrobků a služeb budou maximálně dobře odrážet tento objem peněz v ekonomice. Tedy nejlevnější věc bude stát řekněme jednu mušli a nejdražší věc až těch tisíc mušlí. Tomu se říká cenová hladina – kolik, co stojí.


A teď si představte, že jste na procházce po pláži a najednou vidíte, že moře vyplavilo bednu. Odnesete si ji domů, tam ji otevřete a uvidíte, že v bedně je tisíc mušlí svatého Jakuba. V ten okamžik se dá říct, že jste se stali nejbohatším člověkem na ostrově.


Co uděláte?


Máte čtyři základní možnosti:

  1. Bednu zavřete, odnesete na pláž a hodíte do moře. Z Vašeho pohledu jste ani nezbohatli a ani nezchudli, ale pokud tu bednu znovu moře vyplaví a najde ji někdo jiný, tak hrozí, že ji do moře nehodí a ponesete důsledky některých z dalších variant. Proto se dá předpokládat, že to neuděláte.

  2. Bednu zavřete a zakopete tak, aby ji nikdo nenašel. V tomto případě se nové mušle nedostanou do ekonomiky a nemají žádný vliv na cenovou hladinu. A Vám to přinese pocit jistoty, že když bude průšvih, tak máte kam sáhnout. Přesto nutkání občas do bedny sáhnout a přilepšit si může být silná a tak nastává třetí varianta.

  3. Postupně začnete nové mušle z bedny utrácet. Z počátku si tím zvednete svoji životní úroveň a nikdo to moc nepozná. Nicméně v ekonomice začnou být nově uvolněné peníze poznat a postupně začne cena zboží a služeb a dokonce i mzdy pomalu růst. Jakmile toto období skončí, tak zjistíte, že v bedně nemáte už nic, v ekonomice je celkem 2000 mušlí a nejlevnější věc na ostrově, která dosud stála jednu mušli, stojí najednou dvě a nejdražší věc již nestojí tisíc, ale dva tisíce mušlí. Zároveň se v průběhu této doby zdvojnásobily mzdy. V konečném důsledku vaše životní úroveň byla o něco málo vyšší, než životní úroveň vašich sousedů, ale jen do té doby, než došly mušle v bedně. Jinak řečeno, pokud roste objem peněz v ekonomice, tak většinou následně roste i cenová hladina.

  4. Poslední možnost je vlastně velmi podobná předchozí s tím rozdílem, že své nové bohatství dáte všem na odiv a umožníte tak rychlý nárůst cenové hladiny ještě před tím, než stihnete peníze utratit. V takovém případě je zřejmé, že všichni začnou velmi rychle zvedat ceny do té doby, než opět nastane rovnováha.

Závěrem se tak dá vyvodit, že spotřebitelská inflace se zkrotí z velké části sama tím, že ekonomika vstřebá nově natištěné peníze a že se ustanoví nová cenová hladina. Dá se tak říct, že rohlík za 1,50 Kč už pravděpodobně nekoupíme a že nová cena rohlíku bude někde okolo 2,50 Kč. Ale dá se také předpokládat, že rohlík bude pořád zhruba 20x levnější než chleba a že z průměrného platu si stále koupíme podobný počet rohlíků, jako v minulosti. Dá se tak očekávat, že cenová hladina ještě nějakou dobu rychle poroste a pak se její růst uklidní.


Co teď tedy dělat se svými úsporami?

Odpověď na tuto otázku hodně záleží na čase, kdy budete peníze potřebovat spotřebovat:


  1. Do dvou let
    Tady bohužel není lepší řešení, než dobrý spořící účet. Je zřejmé, že inflaci nepřekonáme, ale snaha o překonání inflace za výrazného zvýšení rizika a omezení dostupnosti prostředků, prostě nestojí.
  2. Dva až pět let
    Toto je investiční horizont, na kterém se již jako smysluplné jeví investice do státních dluhopisů, protože ty, díky růstu sazeb, dnes přináší výnos okolo 5-6% ročně. Pokud očekáváme, že se tempo růstu cen zhruba za rok vyčerpá a inflace klesne k 2%, která jsou inflačním cílem ČNB, tak se dá navíc očekávat pokles sazeb, který bude provázen růstem cen dluhopisů. Pravděpodobnost, že dluhopisoví investice na pětiletém horizontu dokáží inflaci porazit, je tak poměrně vysoká.
  3. Nad pět let
    Pokud chci peníze za déle než pět let, tak je již vhodné státní dluhopisy doplnit akciovou složkou. Aktuálně jsou akcie v poměrně výrazném poklesu, takže se dá říci, že je kupujeme ve slevě, a přitom tržby a zisky společností s inflací do budoucna vzrostou, což by se mělo projevit v jejich budoucím růstu.


Samozřejmě je potřeba investiční plán sestavit individuálně na základě životní situace každého z vás. A právě proto jsme tu my. Pokud máte z inflace obavy a přitom máte úspory větší, než nutnou provozní rezervu, tak je vhodný čas se sejít.