Hrozí nám ekonomická krize? A jak se na ni připravit!?

Článek je zde.

Velmi trefný článek, se kterým se vnitřně velmi ztotožňuji z pohledu východisek, argumentace a vnímání souvislostí. Můj názor je odlišný v tom, že si nemyslím, že je situace tak kritická, jak autor popisuje. Obchodní války vedené Donaldem Trumpem se sice rozbíhají a nabírají na intenzitě, přesto si myslím, že nebudou mít tak fatální ekonomický dopad, jak autor predikuje. A vede mě k tomu jeden zásadní důvod – dnes je většina velkých světových firem globalizovaných a cla dokážou účinným způsobem eliminovat. Příkladem může být například Škoda Auto, která v Evropě vyrábí auta pro evropský a americký trh, zatímco auta pro Čínu vyrábí v Číně a auta pro Indii vyrábí v Indii.

Obecně se dají v ekonomice pozorovat dva trendy – globalizace a lokalizace. Začnu tím prvním, který je známější a v posledním století významnější. Globalizace vychází z toho, že světový trh je větší než lokální a má více potenciálních klientů. To pro firmu znamená výrobu ve větším, nižší režijní náklady a tím dochází k úsporám z rozsahu. Pokud si nejste jistí, co to je, tak si představte, jak je velký rozdíl v tom, jestli vaříte oběd pro dva lidi nebo pro 5 lidí. Vlastně poměrně malý a jednotkové náklady na jednotlivé strávníky díky většímu počtu extrémně klesají. Tato jednoduchá myšlenka stojí za úspěchem globalizace. Přesto má globalizace jednu nevýhodu, která v některých odvětvích vede k lokalizaci. A tou nevýhodou jsou přepravní náklady. Čím větší jsou přepravní náklady, tím méně se vyplatí zboží přepravovat přes půl světa. Proto se přes půl světa přepravují zejména výrobky s vysokou přidanou hodnotou a nízkými přepravními náklady vzhledem k ceně zboží, jako jsou například mobilní telefony, software (z těch relativně malých věcí, kterých do jednoho standardního kontejneru nacpete hodně) nebo naopak velké průmyslové celky, jako jsou jaderné reaktory nebo turbíny do elektráren, kde jsou sice přepravní náklady vysoké, nicméně vzhledem k celkové ceně zařízení zanedbatelné.

Naopak lokalizace nastupuje všude tam, kde je malá přidaná hodnota (výrobky s nízkým podílem know-how na výrobě) a naopak přepravní náklady jsou relativně vysoké. Takovým typickým příkladem by mohl být třeba obyčejný rohlík. Ten opravdu nemá smysl vyrobit v Čechách a převážet ho do Indie. Podobných příkladů bychom našli celou řadu.

A když se nad tím zamyslíme, tak někde mezi softwarem a rohlíkem leží celá škála kompromisů mezi úsporami z rozsahu při výrobě a vývoji produktu a přepravními či distribučními náklady. Proto se dá očekávat, že bude vždycky část výrobků spíše vyráběna a spotřebovávána lokálně, nebo v menším územním rozsahu (například Evropa) a část výrobků bude vyráběna a spotřebovávána globálně. A tady je nutné říct, že obchodní války se budou týkat spíše té druhé skupiny výrobků. Nicméně na nehmotné výrobky poslatelné elektronickou poštou se clo uvaluje poměrně špatně. Takže celkový efekt obchodních válek bude takový, že zbrzdí globalizaci a naopak zvýší výhody lokalizace. S trochou nadsázky se tak dá předpokládat, že nám zdraží banány, které nejsme schopni lokálně vypěstovat, protože na jejich dovoz bude uvaleno clo, nebo zdraží proto, že někdo zainvestuje do vyhřívaných skleníků, kde bude banány lokálně pěstovat, ale s vyššími náklady. Stejně tak zdraží elektronika, zahraniční automobily a další výrobky, u kterých začnou jejich producenti řešit, jestli se vyplatí je převážet a platit cla, nebo postavit lokální fabriku, kde se budou tyto výrobky lokálně vyrábět a clu podléhat nebudou. Je docela dobře možné, že nakonec se globalizovat bude pouze know-how a finanční kapitál a výroba se lokalizuje. To je scénář, který sice povede krátkodobě k ekonomickému poklesu, ale dlouhodobě může vést naopak k růstu a prosperitě, pokud se na něj dobře připravíme. Nakonec může stavění obchodních bariér pomoct i přírodě, protože se prostě sníží celkový globální objem dopravy. Když uvážíme, že jedna kontejnerová loď má podobnou spotřebu ropy jako miliony osobních aut, tak to možná není tak špatná představa.

Takže bych to okomentoval slovy Douglase Adamse "Nepropadejte panice " a Lorda Roberta Baden-Powella "Buď připraven". Pokud připraveni jste, ani obchodní války vás nezaskočí. Z pohledu osobních financí se dá někdy v budoucnu očekávat nějaká větší turbulence, která je z našeho pohledu spíše příležitostí k nákupu než důvodem k panice. Dobře diverzifikované a řízené portfolio by mělo z takové krize vyjít poměrně slušně. Pokud ovšem sázíte vše na jednu kartu, tak je velmi pravděpodobné, že ta sázka nemusí vyjít. Pokud v tento okamžik máte pocit, že nejste úplně dobře připraveni, je nejvyšší čas svoje finance zkonzultovat s námi.