Kryptoměny epizoda první

28. 11. 2017 | Jak na finance
V poslední době se kryptoměny skloňují téměř na všech ekonomických fórech. Jsou propagovány jako alternativní investice, které do budoucna nahradí současné měny a kdo už teď nekupuje aspoň nějaké bitcoiny, tak v budoucnu nebude mít čím platit. Mí klienti dokonce začínají kryptoměny považovat za nějaký Svatý grál investic, jako téměř jistou investici, která tady bude na věky věků.

Můj názor je poměrně odlišný. Chci dneska rozebrat kryptoměny z makroekonomického pohledu. Tzn. nebudu se zabývat tím, jak funguje blockchain, decentralizace, či samotná těžba. To, že jsou kryptoměny decentralizované a nikdo nad nimi nemá přímou kontrolu, je samozřejmě jednou z jejich nesporných výhod. To, že jsou do jisté míry anonymní, je taky jednou z nesporných výhod. Nicméně z makroekonomického pohledu je potřeba začít tím, jestli investice do nich dává nebo nedává smysl a jestli se můžou stát měnou.

Tady bych zmínil něco, co je považováno za hlavní výhodu kryptoměn. To je, že jsou neinflační. Tzn. je předem známo množství, které půjde vytěžit a víc jich prostě nebude. Z důvodu konečné a nezměnitelné peněžní zásoby zastánci kryptoměn říkají, že budou neinflační. Já na to odpovídám jednoduše Fisherovou rovnicí. Fisherova transakční rovnice, která byla popsána již v roce 1911, říká, že množství peněz v oběhu × rychlost peněz v oběhu neboli to, kolik peněz a jak rychle obíhají, se musí rovnat průměrné cenové hladině, tzn. kolik stojí výrobky a zboží a kolik je potřeba výrobků a služeb prodat, tedy jaký je objem směnné produkce.

clip_image001.png

M … množství peněz v oběhu (V případě BTC se jedná o 21.000.000 ks)

V … oběžná rychlost peněz (V případě BTC se blockchain potvrzuje cca v desetiminutových intervalech)

P … cenová hladina (za kolik se prodá průměrný výrobek)

Q … množství směňované produkce (za kolik výrobků a služeb je nutné zaplatit)

Podrobněji na tady.

Pokud se podíváte na ekonomiku jako celek, zjistíte, že pokud ekonomika roste, potřebujete, aby nutně rostla i peněžní zásoba, aby se transakce stíhaly. Uvedu to záměrně na jednoduchém příkladu. Představte si ekonomiku jako motor v autě. Pokud chcete, aby vaše auto bylo výkonnější, potřebujete, aby jeho motor zvedl výkon. Máte pouze dvě možnosti, jak na to. Buď začnete motor/ekonomiku zesložiťovat, kombinovat. Dáte jí jedno turbo, druhé turbo, vstřiky apod. a tím zvýšíte výkon. Nebo prostě pořídíte objemnější motor. Místo 4 válců budete mít 6, 8 nebo dokonce 12. Přichází na řadu zajímavé americké rčení: Objem ničím nenahradíš. A to je přesně ono. Pokud mám dostatečně velký motor, tak můžu dosáhnout obrovského výkonu s poměrně jednoduchou konstrukcí a s poměrně malým objemem. Příkladem můžou být zaoceánské parníky, které mají 24 válcové motory, které mají průměr každého válce 2 metry, výšku 2 metry, ale pracují pouze s 60 otáčkami za minutu. S jednoduchou konstrukcí přichází díky objemu obrovský výkon. Žádné turbo, žádný commonrail, jen objem, který pracuje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu 365 dní v roce po dobu 20 – 40 let. Oproti tomu motor v autě musí mít vyšší otáčky, je výrazně složitější, má výrazně vyšší poruchovost a nižší životnost.

Teď si představte, že na to, aby motor fungoval, je potřeba olej, který ho maže, protože jinak se ten motor zadře. Tímto olejem v modelu ekonomiky jsou právě peníze. V okamžiku, kdy si připustíte, že ekonomika poroste, nutně potřebujete, aby se buď motor točil rychleji (musí růst oběžná rychlost peněz), což je u kryptoměn problém, nebo rostla jeho velikost (objem peněz v ekonomice), což je u kryptoměn také problém. Z pohledu frekvence transakcí, bitcoin je nastaven tak, že pro potvrzení transakcí dochází průměrně jednou za deset minut. Je to poměrně pomalý oběh peněz oproti běžným transakcím. Buď zvýšíte rychlost oběhu, nebo musíte zvýšit objem peněz, které obíhají, protože se prostě nestihnou protočit. To je celé tajemství Fisherovy transakční rovnice. Je zajímavé, že Fisherova rovnice je záležitostí prvního ročníku každé ekonomické vysoké školy, přesto ji spousta zastánců kryptoměn zjevně nebere v potaz.

Pokud předpokládáme, že naše ekonomika poroste, nebo světová ekonomika poroste, musíme tedy zvýšit celkový objem peněz. Pokud jich mám ale předem stanovený počet a víc jich nebude, vím, že dřív nebo později to prostě přestane stačit. Následovat bude jen jediný jev – budu mít nějakou kryptoměnu, ale nebudu ji schopen použít, protože decentralizovaná síť pro provádění transakcí nebude schopna moji transakci včas nebo v dostatečném objemu provést. V ten okamžik se pro mě kryptoměna stane bezcennou.

Druhá argumentace jsou poplatky. Dokud jsou těžaři odměňováni tím, že můžou vytěžit novou minci, tak si neúčtují až tak zásadní poplatky za zpracování transakce, protože odměnou je jim právě vytěžená mince. Toto ale bude fungovat jen do okamžiku, dokud bude co těžit. A dál? Kdo bude provádět ty transakce? Kdo bude provádět ty složité výpočty a provozovat ty obrovské serverové farmy, které žerou energii, HW atd., aniž bude moct vytěžit mince? Jak potom bude nastavená poplatková ekonomika? Nebude náhodou udržování infrastruktury příliš nákladné pro měnu jako takovou? Bohužel toto téma zatím nikdo úplně nezpracoval. Jaká tedy bude poplatková politika kryptoměn po vytěžení všech mincí? Toto téma je zásadní zejména proto, že dnes jsme zvyklí na stav, kdy většina bankovního styku probíhá bez poplatků. Zejména díky Patriku Nacherovi se podařilo v české ekonomice téměř odbourat poplatky za vedení účtu, trvalé i jednorázové příkazy a dokonce i za výběr peněz z bankomatu. Jestli je to správně nebo ne, je na jinou diskuzi, ke které se na našem blogu určitě vrátíme. Pro nás je podstatné v tento okamžik to, že i když neplatíme bankám poplatky, mají banky se zpracováním transakcí nějaké náklady (servery, IT crowd, právníci, back-office, regulace, ...). A náklady je nutné z něčeho zaplatit. U bank se tyto náklady platí z výnosů jejich obchodu – půjčování peněz a prodeje dalších produktů. U čeho se budou tyto náklady platit v případě kryptoměn? Opravdu budeme akceptovat znovuzavedení poplatků z každé transakce?

Další nevýhodou kryptoměn, kvůli které tvrdím, že nikdy kryptoměny nenahradí standardní měny, je v podstatě nemožnost poskytnutí úvěru v těchto měnách. Když se podíváte na podstatu americké a evropské obchodní expanze a růst naší životní úrovně, tak zjistíte, že od 10. - 12. století je obchodní expanze tažená vznikem úvěru. Což v bitcoinu nebo obecně u kryptoměn nejde. Omezením možnosti úvěru omezujete možnost růstu a expanze.

Další nevýhodou je jejich akceptovatelnost. To, jestli jsou obecně přijímány. Zatím kryptoměny přijímají jen někteří obchodníci. Pokud nebudete moct platit kryptoměnou kdekoliv, tak ji nemůžete považovat za smysluplnou měnu. Realita v ČR je, že když potřebujete zaplatit, tak obchodník musí přijmout platbu v korunách a pokud ji přijmout nechce, můžete povolat policii, která obchodníka českou korunu přijmout donutí. U bitcoinů toto neplatí, takže se vám může stát, že budete mít bitcoiny, které nikdo nebude ochotný přijmout. Nebudete vědět, co s nimi a stanou se bezcennými. To mi připomíná tzv. tulipánovou horečku z konce 16. stol (viz. Wikipedie)), je to pěkný příklad toho, co se může stát, pokud bezmezně uvěříme něčemu, co nedává smysl.

A teď se konečně dostáváme k tématu významu kryptoměn pro světovou ekonomiku.

Z pohledu světové ekonomiky je celková tržní kapitalizace všech kryptoměn cca 245 mld. amerických dolarů. Dnes existuje 1315 registrovaných kryptoměn, které se sledují, což je poměrně hodně na takovou malou tržní kapitalizaci. Víc než polovinu dělá jedna kryptoměna a to je bitcoin. Celý trh je svojí velikostí srovnatelný s chilskou nebo norskou burzou, které mají tržní kapitalizaci okolo 215 a 230 mld. amerických dolarů. Slyšeli jste někdy o Chilské nebo Norské burze? Když se podíváte na světovou tržní kapitalizaci (celkovou hodnotu všech veřejně obchodovatelných firem na burze), zjistíte, že se bavíme o 64 000 mld. dolarů. Tím pádem těch 245 miliard znamená, že se kryptoměny na tržní kapitalizaci světové ekonomiky podílejí cca 0,3 %, což je zanedbatelně málo. Proto z mého pohledu se přikládá kryptoměnám vyšší váha, než ve skutečnosti mají a je jim dávána příliš velká pozornost.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kryptom%C4%9Bna#cite_note-8

https://coinmarketcap.com/all/views/all/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rovnice_sm%C4%9Bny

https://data.worldbank.org/indicator/CM.MKT.LCAP.CD?end=2016&start=1975&view=chart

Z makroekonomického pohledu se kryptoměny nemohou považovat za měnu. Osobně je považuji spíše za komodity na úrovni zlata, diamantů, stříbra atd. Veškerá hodnota, kterou kryptoměna má, spočívá jen v tom, že v budoucnu dnes koupenou minci prodám dráž. Čili je to čistá spekulace na růst ceny. Aby byly měnou, musely by být právně vymahatelné pro platby na území nějakých států a zároveň by se v kryptoměnách musely začít vyplácet výplaty a platit daně. Až se to tak stane, mohou se stát měnou. Vzhledem k tomu, že se to pravděpodobně nestane, nemohu považovat kryptoměny za měny, ale spíše za kryptokomodity.

Příště se podíváme na kryptoměny z pohledu rodiny a na to, jak s nimi nakládat.
Nejnovější články z této rubriky

Index Lucie Borhyové

05. 12. 2017

Já osobně Lucii Bohyovou považuji za špičkovou moderátorku a špičkovou novinářku, profesionálku ve svém oboru. Právě proto jsem si ji vybral jako nositelku názvu, který by se teoreticky v době vzdáleně minulé mohl jmenovat Index Jolany Voldánové. Podle toho, který moderátor měl až tak silnou schopnost ovlivnit mínění lidí, a tak silnou schopnost předat nějakou informaci. celý článek

Pokud zařadíte kryptoměny mezi alternativní investice a komodity, je potřeba si uvědomit, že všechny alternativní investice by měly představovat maximálně 10 % vašeho investičního portfolia. A teď co s módní vlnou? celý článek

V poslední době se kryptoměny skloňují téměř na všech ekonomických fórech. Jsou propagovány jako alternativní investice, které do budoucna nahradí současné měny a kdo už teď nekupuje aspoň nějaké bitcoiny, tak v budoucnu nebude mít čím platit. Mí klienti dokonce začínají kryptoměny považovat za nějaký Svatý grál investic, jako téměř jistou investici, která tady bude na věky věků. celý článek