OVB, finanční poradenství a populární dokument

Když jsem v roce 2006 začínal ve financích a právě v OVB, za což se nestydím, rozhodně nebyla situace taková jako v dokumentu Rada nad Zlato. Možná jsem měl štěstí na strukturu, možná je to tím, že se právě moje struktura zvedla a založila společnost Partners, na kterou jsem hrdý. Přesto, i když jsem se díval na ne úplně pochvalný (když své myšlenky velmi zjemním) film o konkurenci, je potřeba říct, že výsledek není úplně a jen vina OVB. Film je tendenčně jednostranný, bylo by korektnější, kdyby to nebyl film o OVB, ale film o struktuře pana Zoubka v OVB. To je totiž velký rozdíl. V okamžiku, kdy máte jakoukoli skupinu lidí, kde pracuje víc než jeden člověk, automaticky začne vznikat hierarchie. Ať chceme nebo ne. Armáda, úřady, církev… Všechny tyto instituce mají svou hierarchii (kterou někteří mohou nazývat multilevelem). Konkrétně třeba církev, má miliony členů a struktur (farnosti, biskupství, kardinály) a prodávají něco, co nikdy nikdo neviděl, neboli víru v Boha. A stejně tak každá firma a každá jiná instituce, kde je víc než jedna osoba ve skupině, má svou strukturu. Každý tedy žijeme v jakémsi „MLM“, struktuře, v nějaké hierarchii. Ať už se nám to líbí, nebo ne. Já osobně jsem velmi skeptický k tomu, abych prohlásil, že multilevel nemá smysl, jelikož jde jen o pojmenování.

 

Co považuji za korektní na tom filmu, je poukázat na klamavé obchodní praktiky, kdy se investiční životní pojištění prodává jako super spořící produkt, což je pitomost. A považuji za korektní i to, že pokud se mladí lidé s vidinou mnoha vydělaných peněz za málo práce, pouští do finanční branže bez zjevných zkušeností a jakousi mírou sebereflexe, tak to skutečně může dopadnout přesně, jak vidíme ve filmu. A jak to i krásně zobrazuje film Vlk z Wall Street.

 

Na druhou stranu finanční poradci nejsou “takoví” všichni. Toto je totiž poměrně krátkozraká záležitost. Pokud klienta oškubete, zachováte se k němu jako k té slepici snášející zlatá vajíčka. Vy ji rozpářete, vyberete všechna zlatá vajíčka hned, tak je slepice prostě mrtvá a musíte najít novou. To ale nejde do nekonečna. Česká republika totiž nemá nekonečný počet obyvatel. Takže, pokud někdo svou kariéru ve finanční branži myslí vážně, dlouhodobě správně, tak je jasné, že se o klienty starat chce skutečně co nejlépe. Prostě tu slepičku budete krmit, starat se o ni a ona vám za to jednou za čas snese to zlaté vejce a díky vám tak prožije šťastný život. Což je strategie a cesta, kterou jsem se vydal já.

 

Souhlasím s panem Kalvodou, který ve filmu vystupuje, že dnes není v zákoně finanční poradenství nijak definováno. Dnes je v zákoně uveden pojem finanční zprostředkování neboli prodej nějakého produktu. A to není to, oč by mělo skutečnému finančnímu poradci jít. A pokud vám jde jen o to, být dealerem finančních produktů, shrábnout peníze a jen rozprodávat produkty, není důvod se nazývat finančním poradcem, protože prostě jen naflákáte nějaké smlouvy a třepete se, aby nepřišlo storno a vše dopadlo dobře. Pokud to ale s finančním poradenstvím myslíte vážně, začnete a budete klientům skutečně radit a podílet se na tom, jak vypadá jejich finanční život a začnete je rozvíjet. To znamená, že musíte rozvíjet sami sebe! A překročit tak ten stín mladých zmanipulovaných a naoko zmotivovaných lidí, kteří vystupovali v tom filmu.

 

Já se dnes s hrdostí považuji za skutečného finančního poradce a co mě na tom mrzí je, že jsem odměňovaný stejným provizním systémem, jako ti zmotivovaní, o kterých jsem před chvílí psal.

 

Byl bych moc rád, kdyby se v České republice zavedlo placené finanční poradenství. Klient by věděl, za co platí a komu. Bohužel to technicky není zatím úplně pohodlné a můžeme říct, že je pro všechny strany prozatím využívání provizního systému levnější.

 

Je tedy potřeba si prověřit, jestli poradce, se kterým se potkáte, je ten, kdo vás chce obrat o provizi a snaží se před vámi mlžit. A nebo jestli je to člověk, který se nestydí vám říct, kolik bere za svoji práci, jak je to s poplatky doopravdy a je ochoten odpovědět i na sebevíc šťourající otázku. Když navíc doloží, že má nějaké zkušenosti a kompetenci v oboru, tzn., že se financím věnuje několik (desítek) let a že není jen tak nějaký „no name týpek“, ale má prověření certifikačními autoritami jako je například EFPA, tak to znamená, že je prostě dobrý poradce. To zároveň znamená, že za své rady nese mnohem větší zodpovědnost. Všechno je to vždy o lidech, dbejte prostě na to, abyste svému finančnímu poradci věřili. Protože ti skutečně dobří mají sebevědomí a dostatek cti na to, aby při jakémkoli nastalém problému byli schopni vám pomoci.

 

Prověřujete si svého finančního poradce dopředu? Myslím, že byste rozhodně měli.

Odkaz na dokument, o kterém píši, zde:

Nejnovější články z této rubriky

Nedávno jsem dostal od kolegy otázku, do čeho by měl investovat svoje peníze, pokud se chce dobře a dlouhodobě ochránit před inflací. Diskutovali jsme o zlatu, nemovitostech, dluhopisech a samozřejmě akciích. Mnohdy taková diskuze končí na prostém konstatování, že do akcií. Přesto mi to nedalo a tento závěr jsem si chtěl ověřit. Takže jsem si vzal poměrně dlouhé období, za které máme k dispozici data, a udělal jsem si takový malý výzkum. Výsledky i graf najdete v článku. celý článek

Je jich mraky, jsou snad všude a jednoho dne vytočí i Vaše telefonní číslo. Jaký je rozdíl mezi zprostředkovatelem, poradcem a plánovačem ve financích? Komu chcete kývnout na schůzku? celý článek

Co je to horizontální integrace služeb a jak ji využít ve svůj prospěch? celý článek